Kdo jsem

 

Před 15 lety jsem vyletěla autem ze silnice a brzdila tak urputně, až jsem si zlomila kost v nártu. Kvůli malinké kostičce na chodidle jsem dostala sádru až po stehno. Myslela jsem, že zešílím. Svědila mě pod tím noha, nemohla jsem se podrbat jinak než dlouhým nazouvákem, a stejně jsem dobíhala tramvaj, jako bych na noze neměla nic, s berlemi v baťohu.

Po týdnu jsem si sedla na kuchyňskou linku, pilkovým nožem zoufale sádru rozřízla a sundala. Když jsem vracela berle, doktor si ťukal na čelo:
,,Vy jste blázen? Špatně vám to sroste a už nebudete nikdy běhat!!!” Co nikdy nebudu moct, jsem poslouchala pořád: Nikdy nic nedokážeš…
Nikdy nebudeš dobrá herečka, vykašli se na to… Nikdy nebudete moct mít děti, slečno… Nikdy už nepotkáš někoho, kdo tě bude mít rád i s těmi tvými dětmi.”

Jenže já si myslím, že náš osud je stejně jenom v naší hlavě. Čemu věříme, to přitahujeme. Jak přemýšlíme, tak se cítíme. To, co chceme, nakonec vždycky dostaneme…

A já? Já uběhla půlmaraton, jsem maminkou tří úžasných synů, dostávám krásné filmové role, píšu knihy, které pomáhají uzdravit duši a navrhuji šperky z neopracovaných drahokamů.
Dělám to, co mě v životě baví a obklopuji se lidmi, kteří mají dobré srdce.

O lásku se totiž neprosí….